V historii církev bohatla nebo chudla úměrně svému vlivu.

V historii církev bohatla nebo chudla úměrně svému vlivu.

08.11.2012 Vždy záleželo na vládcích země, nakolik se chtěli o víru opírat při svém panování. A podle toho církvi dávali nebo brali:

Vliv i majetky.

Největšího rozmachu tak církev dosahovala za Karla IV. a Přemysla Otakara II. Naopak chudla v dobách husitských bouří, za císaře Josefa II. a v druhé polovině minulého století.

Jaký vliv má a má mít církev dnes? Měl by tomu v historických souvislostech odpovídat i majetek?

A jak tyto kroky církev vysvětlí svým věřícím důchodového věku, z jejichž kapes dnes vláda finanční prostředky vytahuje? Jak to vysvětlí svým věřícím postiženým občanům, kteří museli pochopit, že na jejich sociálních dávkách musí tato vláda šetřit? Jak to církev a vládní koalice ODS a TOP09 vysvětlí věřícím hasičům, policistům, učitelům, a všem těm, kteří mají úspory státu chápat? Je to opravdu jen církev kdo má, na podporu ze strany státu nárok? Dámy a pánové jak tento krok bez uzardění vysvětlíte svým voličům?

Počátkem devadesátých let, řekl kardinál Tomášek, že církev nemá vůči státu již žádné další požadavky.

A na závěr mého vystoupení si dovolím zčásti citovat novináře Ivana Hoffmana, který je shodou okolností od nás ze Zlína. Jeho komentář, který jsem před nedávnem slyšela v českém rozhlase mě velmi oslovil a tak si ho dovoluji Vám tady předestřít: Stoupenci církví zdůrazňují, že jde spíše o dobré mravy, než o peníze. Co bylo ukradeno, má se okradenému vrátit. Společnost nemůže dobře fungovat, nejsou-li v pořádku účty a nejsou-li dodržovány zákony. Odpůrci církví pak buďto zpochybňují nároky církví, anebo tvrdí, že církve peníze nepotřebují, neboť jejich úkolem je pečovat o lidské duše, nikoli podnikat.
Obě strany mají pravdu. Současně je nepochybné, že církvím sluší skromnost a jejich bohatství by mělo být spíše duchovní povahy, než té hmotné.

Správně by tedy právní stát měl ve vlastním zájmu ukradený majetek církvím vnucovat a církve by se s ohledem na své duchovní poslání měly vracenému majetku bránit.

S církevními restitucemi tedy nemáme jeden problém, ale dva. Nenechavý stát a majetku chtivé církve. Co je pak na diskusi o vyrovnání se státu s církvemi mimořádně trapné, je dvacet let trvající neschopnost vyjednavačů dobrat se nějakého kompromisu. Nechuť majetek vracet a neochota na majetek rezignovat jsou dvě strany stejné mince. Nedořešené restituce blokují nakládaní s parcelami a nemovitostmi, ale to není to nejhorší. Církevní restituce mají, jediné důstojné a elegantní řešení. Že se lup církvím vrátí a že církvemi, a to zdůrazňuji: bude s poděkováním odmítnut. Konec citátu.

Podle mě je tohle řešení nejlepší, je jednoduché a pro církve velmi elegantní, určitě by bylo toto jednání oceněno nejen nárůstem věřících ale i úctou lidí nevěřících. Církev by v naší společnosti získala renomé, které bohužel již delší dobu ztrácí.

 

Miroslava Strnadlová

  • poslankyně Parlamentu České republiky

 

Apoštolská církev, a to je docela pozoruhodné:

Registrace: 1989

Počet věřících v roce 2011: 4 934

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

1 056 336 374 Kč

 

Bratrská jednota baptistů

Registrace: 1951

Počet věřících v roce 2001: 3 641
Počet věřících v roce 2011: 3 208

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

227 862 069 Kč

 

Církev československá husitská

Registrace: 1920

Počet věřících v roce 2001: 99 356
Počet věřících v roce 2011: 39 276

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

3 085 312 000 Kč

 

Církev římskokatolická

Registrace: Rakousko-Uhersko

Počet věřících v roce 2001: 2 748 918
Počet věřících v roce 2011: 1 083 899

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

47 200 000 000 Kč

 

Českobratrská církev evangelická

Registrace: Rakousko-Uhersko

Počet věřících v roce 2001: 117 540
Počet věřících v roce 2011:   51 936

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

2 266 593 186 Kč

 

Evangelická církev augustiniánského vyznání v ČR

Registrace: Rakousko-Uhersko

Počet věřících v roce 2001: 14 914
Počet věřících v roce 2011:   6 645

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

118 506 407 Kč

 

Evangelická církev metodistická

Registrace: 1951

Počet věřících v roce 2001: 2 705
Počet věřících v roce 2011: 1 952

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

367 634 208 Kč

 

Jednota bratrská

Registrace: Rakousko-Uhersko

Počet věřících v roce 2001: 3 443
Počet věřících v roce 2011: 2 156

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

601 707 065 Kč

 

Luterská evangelická církev augustiniánského vyznání v ČR

Registrace: 1995

Počet věřících v roce 2001: 5 420
Počet věřících v roce 2011: 2 591


Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

113 828 334 Kč

 

Náboženská společnost českých unitářů

Registrace: 1930

Počet věřících v roce 2001: 302
Počet věřících v roce 2011: 155

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

35 999 847 Kč

 

Pravoslavná církev v českých zemích

Registrace: Rakousko-Uhersko

Počet věřících v roce 2001: 23 053
Počet věřících v roce 2011: 20 628

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

1 146 511 242 Kč

 

Slezská církev evangelická a. v

Registrace: Rakousko-Uhersko

Počet věřících v roce 2001: 14 038
Počet věřících v roce 2011:   8 162

Výše finanční náhrady podle navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi:

654 093 059 Kč