22.11.2013 Sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci se stále nedohodli na nové vládě. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky jednání váznou na registračních pokladnách, majetkových přiznáních a také na tom, že na plánované sliby zatím chybí peníze. ČSSD chce zvýšit daně, jenže to odmítá hnutí ANO. „Pak musíme najít jiný zdroj pravidelných příjmů státu, jinak bychom to museli financovat na vrub deficitu,“ říká Sobotka v rozhovoru pro HN.
* Jak daleko je vyjednávání o daních?
Dohoda zatím není. Nemůžeme uzavřít izolovaně dohodu o daních, pokud nebude zřejmé, jakým způsobem zajistíme příjmy státního rozpočtu v příštích letech. Sociální demokracie si nepřeje zvyšování schodků veřejných rozpočtů nad tři procenta HDP, současně ale chceme posílit investice, nechceme škrtat v platech veřejného sektoru, chceme stabilizovat zdravotnictví, valorizovat důchody podle inflace, zajistit, aby se více investovalo do oblasti školství, vědy a výzkumu. Na to musíme mít zdroje, a tady zatím dohoda není.
* Objevily se informace, že sociální demokracie ustoupila od zvyšování daní a souhlasila s jejich zmrazením do roku 2015.
Je zřejmé, že i pokud vyjednávání o vládě skončí dohodou, tak od příštího roku stejně změnit daňový systém nestihneme. Změny se tedy budou připravovat k prvnímu lednu 2015. My bychom například byli rádi, aby k tomu datu byly léky v nulové nebo pětiprocentní sazbě DPH.
* Takže případné změny budou až od roku 2015?
Bavili jsme se s ANO o tom, že od roku 2015 by fungovala opatření typu registračních pokladen, že by to mohlo zlepšit výběr daně z přidané hodnoty. Během příštího roku může vláda také pracovat na tom, aby se omezilo plýtvání z hlediska spotřeby, provozu státních institucí. Zavedeme také registr smluv a agenturu pro centrální nákupy, to by mohlo pomoci snížit provozní výdaje státu. Nebude to ale stačit na to, abychom pokryli výdajové priority, na kterých jsme se do značné míry shodli s ANO i lidovci.
* Na čem tedy teď vázne dohoda v daňové otázce?
Za prvé, na opatřeních proti daňovým únikům. My chceme zavést registrační pokladny systémem, který byl zaveden v Chorvatsku a je velmi úspěšný. To by znamenalo, že každý bude mít zařízení, které bude připojeno na nějakou státní instituci, která bude evidovat tržby. Bude to zařízení, které bude schopno vydat účtenku tak, abychom mohli mít účtenkovou loterii, jako je to na Slovensku. V Chorvatsku tomuto systému říkají registrační pokladny, na Slovensku také a my navrhujeme stejný název. Jestli ANO přijde s nějakým jiným technologickým řešením, které bude schopno připojit se na ministerstvo financí a vydávat účtenky, nemáme s tím žádný problém. Jen se chceme dohodnout na konkrétních opatřeních proti daňovým únikům. To zatím možné není, protože všechny návrhy, které my předkládáme, ANO nějakým způsobem relativizuje, ale vlastní návrhy nám nedali.
* A to je všechno, na čem jednání o daních vázne?
Další příklad je prokazování původu majetku. Nemá žádný význam trvat na tom, aby majetek prokazovali pouze politici. Chceme zákon, který může dopadnout na každého, kdo podezřele rychle zbohatne. A je jedno, jestli je to Gross nebo jestli je to privatizátor Mostecké uhelné. Navíc hranice dvaceti milionů, kterou navrhuje ANO, mi přijde příliš vysoká. My bychom tu hranici rádi viděli níže, u nemovitostí deset milionů, u cenných papírů pět milionů.
* A tohle by mělo platit už od roku 2015?
Není důvod, proč by finanční úřady s těmi zlodějinami neměly začít bojovat co nejdříve.
* A budou na to připravené podmínky? Třeba propojené potřebné registry?
Myslím, že s katastrem nemovitostí problém nebude, s registry vozidel také ne, samozřejmě může být problém s evidencí cenných papírů nebo třeba s hotovostí. Pokud totiž někdo doma skladuje velkou hotovost, tak by o tom měl finanční úřad informovat. Dnes, když někam vtrhne policie a zabaví deset milionů v krabici, a pak ale neprokáže, že ty peníze byly z trestné činnosti, tak je zase musí vrátit, a to i kdyby jejich majitel byl odsouzen. My bychom to chtěli otočit. Když to občan neuvede finančnímu úřadu, tak by měl mít povinnost vysvětlit, kde to vzal.
* A na čem dalším vázne dohoda o daních?
Pak se bavíme o příjmech státu jako takových. Dovedu si představit, že když zavedeme centrální nákupy, omezíme třeba právní služby, které se v posledních sedmi letech neuvěřitelně rozbujely, tak že ušetříme v provozních výdajích. Na druhou stranu budeme potřebovat peníze na to, abychom například podpořili výstavbu dopravní infrastruktury, hospodářský růst, zajistili peníze na valorizaci penzí. Největší problém naší dohody je, jak realisticky postupovat v příštích letech tak, abychom udrželi deficit pod třemi procenty HDP.
* Vy jste nezmínil daně z příjmu…
U fyzických osob platí do roku 2015 solidární přirážka a my máme zájem, aby tato faktická daňová progrese trvala i dále. Samozřejmě si umím představit vyšší sazbu toho druhého pásma, někde mezi současnými 24 procenty a 30 procenty z hrubé mzdy.
* A pokud jde o daně z příjmů právnických osob?
Tam navrhujeme sektorovou daň a ani tady zatím není dohoda.
* Na vyšším zdanění hazardu je shoda?
Zatím jsem nezaznamenal výhrady, ale zatím je to otázka jednání expertních skupin. A tam se neuzavírají dohody.
* Když to shrneme, tak vy klidně ustoupíte z vyšších zdanění příjmů, pokud se vymyslí jiný zdroj peněz.
Zdanění firem je součást našeho mixu, jak zvýšit pravidelné příjmy státu. Pokud najdeme jiný pravidelný příjem státu, tak to samozřejmě musí být součást koaličního kompromisu. Nebo se musí všechny tři strany shodnout, že to budou financovat na vrub deficitu. Ale pak si musí vyargumentovat, že je to pro společnost skutečně efektivní.
* A varianta, že byste překročili tříprocentní schodek?
Nejsem příznivec této varianty. Česká republika má veřejný dluh 48 procent HDP. Myslím, že bychom v příštích letech měli postupovat tak, abychom nepřekročili 60 procent HDP. V okamžiku, kdy se to stane, tak už nás to bude významným způsobem handicapovat z hlediska byť jen teoretické možnosti přijetí společné evropské měny. Proto vidím jako důležité udržet deficit pod třemi procenty, pokud nedojde k nějakému dalšímu opakování hospodářské krize typu roku 2008 až 2009. To by samozřejmě bylo důvodem, aby vláda politiku schodku pod tři procenta opustila a snažila se intervenovat z hlediska podpory zaměstnanosti.
* Vy chcete, aby ČSSD začátkem ledna schvalovala program budoucí vlády. Jak to jde dohromady se sestavením vlády do konce roku?
Myslím, že je třeba do rozhodovacích mechanismů ve straně více zapojit naše členy. Přece by nebylo seriózní vůči partnerům, kdybychom vstoupili do vlády a za tři měsíce se zjistilo, že sociální demokracie s tou vládou nesouhlasí. To vyjádření členů dává jistotu i našim koaličním partnerům a podle mého názoru to může vládu stabilizovat.
* Takže referendum je vlastně vaše pojistka proti kritikům kolem Michala Haška.
Je to rozhodnutí, které umožňuje sociální demokracii stabilně realizovat volební program.
* A když to neprojde?
Pak přijde druhý pokus prezidenta republiky.
* Jaké chcete posty ve vládě?
Rádi bychom usilovali o základní trojčlenku, která umožňuje efektivně vládnout, tedy aby premiér, ministr financí a ministr vnitra byli nominováni stejnou politickou stranou.
* To je dost troufalý návrh. Mohlo to projít Vladimíru Špidlovi v roce 2002, když měl po boku dva mnohem slabší koaliční partnery, ale ANO dosáhlo ve volbách takřka stejného výsledku jako vy.
Je to otázka dalších jednání. Pro efektivitu řízení vlády je ale nejlepší, když premiér a ministr financí jsou z jedné strany.
* A jaké další posty budete chtít?
To je před námi. Povedeme o tom diskusi. Ale teprve ve chvíli, kdy se dohodneme na těch základních tezích programu příští vlády.
* Co funkce ve sněmovně?
To je aktuální otázka, ale platí, že tady zatím nebylo dosaženo shody.
* Kdy bude dohoda?
Možná po sobotě. To je zatím nejbližší termín jednání s ANO.
* Jste si jistý, že příští týden, až se sejdou poslanci, bude aspoň dohoda o rozdělení vlivu ve sněmovně?
Ve středu by měla sněmovna hlasovat o obsazení postů, takže do úterý máme nepochybně dost času, abychom se dohodli a mohli se soustředit na dokončení jednání o vládě.