12.08.2013 Většina občanů má dost velké starosti, jak slušně žít a zajistit své rodiny. Problémy má stát i firmy. Jakoby zpětný chod nabrala v ČR jak životní úroveň lidí, tak úroveň veřejných služeb jako je systém vzdělávání a zdravotní péče. To, že jsme na tom hospodářsky o dost hůř než okolní země, je mimo jiné důsledek neoliberální neschopnosti dlouhodobých vizí, vidění věcí v souvislostech, výhradního zaměření na rychlý zisk a egoismu. Neměli bychom zapomínat na věci, které nás přesahují.
Například Nagasaki a Hirošima. Když zadáte tato dvě jména do vyhledávačů, nabídnou vám Mňágu a Žďorp a text písně, která o historii jaderného masakru neříká vůbec nic. Musíte se trochu snažit, abyste v češtině našli o tragédii jaderného bombardování na konci druhé světové války něco víc. Česká televize toto výročí vzpomenula krátkou reportáží a minutou ve zprávách. Jiná média si ani nevšimla.
Přitom celý svět každoročně počátkem srpna vzpomíná tuto tragédii. V Japonsku před 68 lety zahynulo v jednom okamžiku 150 tisíc lidí. Nelze připustit, aby se cokoliv podobného opakovalo. Starostové obou měst stojí v čele úsilí požadujícího jaderné odzbrojení. K jejich petici se v sídle OSN již připojily miliony lidí, je tam i podpis můj a dalších členů senátní delegace.
Světová síť členů parlamentů Parlamentáři proti jadernému zbrojení a za odzbrojení (PNND) je velkou politickou silou , která usiluje o omezení jaderných zbraní a o odzbrojení. Mezinárodní společenství již dokázalo prosadit zákaz chemických i biologických zbraní. V úsilí o odzbrojení je třeba pokračovat i v případě jaderných zbraní, které jsou pořád nepředstavitelnou hrozbou. Jen mezinárodní společenství to může dokázat a je i odpovědností českých politiků, doma i na mezinárodní scéně, tomu napomoci.
Nejen Česká republika má problémy. Řešení je vždy ve vidění souvislostí a hledání obecného dobrého. Desetina nákladů, které svět vydává na zbrojení, by stačila na vymýcení hladu na celé planetě. Existence jaderných zbraní v Evropě také není bez nákladů ani bez nebezpečí. Výročí svržení jaderných zbraní na japonská města nám to opět připomnělo. Úsilí o svět bez jaderné hrozby je úsilí o lepší svět. Více se angažovat za jaderné odzbrojení by se měly i instituce Evropské unie. Vize Evropy jako bezjaderné zóny by byla skutečným naplněním evropského projektu, který je především projektem míru.
PaedDr. Alena Gajdůšková
- Místopředsedkyně Senátu
- Mluvčí stínové vlády pro vědu a výzkum