25.01.2020 Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení mezd a platů v naší zemi. Existuje k tomu řada oprávněných důvodů. Také vláda hledá dodatečné finanční zdroje pro zlepšení životní úrovně seniorů, rodin s dětmi či podpory bydlení. Ekonomové často vidí za problémem nízkých mezd strukturu našeho průmyslu, která je často zaměřena na méně složité výrobky. Obecně platí, že výroba složitých finálních výrobků dosahuje vyššího zisku. Nicméně pokud srovnáme reálnou ziskovost nemonopolních výrobců v Německu, dosahující průměrné výše 4,5% , pak se rozdíl v platech mezi SRN a ČR tímto vysvětlit nedá.
V SRN se na mzdy a platy vynakládá 51,1% HDP, naproti tomu v naší zemi pouze 41,3%. V také Německu činí míra zisku podniků 39,2% a v ČR 49,0%, což ukazuje na to, že české firmy zvyšují svůj roční zisk na úkor vyšších odměn pro zaměstnance a vyšší technické inovace. Zároveň těžiště břemena daně z příjmu se v České republice v posledních dvou letech začalo výrazně posouvat směrem k zaměstnancům. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí. Stát loni od zaměstnanců na dani z příjmu vybral téměř 194 miliard korun, v roce 2016 to bylo 149 miliard.
Ano, za stejnou dobu vzrostla i částka, kterou na přímých daních stát vybral od firem, ale rozhodně ne tak rychle, jak u zaměstnanců. V roce 2016 se vybralo 164,7 miliard, v roce 2018 174 miliard. Stručně řečeno podíl přímých daní od zaměstnanců na příjmech státního rozpočtu tak roste, zatímco u právnických osob klesá. Jak vyšší ziskovost českých firem, tak snižování podílu podniků na příjmech státního rozpočtu signalizuje, proč je možné a potřebné zvýšit daně právnickým osobám, zejména nadnárodním korporacím. Nejde přitom pouze o bankovní sektor či finanční instituce, ale především o právnické osoby „vyvážející“ zisk mimo ČR. Podle propočtů se v roce 2019 vyvezlo do zahraničí 800 miliard korun a ty pak doma schází.