07.11.2017 Říká se, že volič je v době voleb neomezený pán a letos to také ukázal. Navzdory dlouhodobým průzkumům veřejného mínění usadil do sedla vítězné hnutí ANO 2011, které v současné době rozdává karty. Přesto, že existuje řada možností, jak sestavit většinovou vládu, výsledek voleb ukazuje na jistou formu povolební kocoviny. A to nejen u těch politických stran a politiků, kteří utrpěli debakl. Ale i u vítěze voleb Andreje Babiše.
V minulosti vždy platilo, že vlastní vyjednávání o ustavení poslanecké sněmovny šlo ruku v ruce s ustavením vlády. A to dokonce i v těch případech, kdy nastala patová situace a nakonec vznikla pouze menšinová vláda. Ano, lze namítat, že současná situace je o to horší, že je v poslanecké sněmovně zastoupeno devět politických subjektů. Nicméně principy by měly být zachovány a stále platná Ústava České republiky by neměla být nikým ohýbána.
Předvolební kampaň je vždy velmi ostrá a často za hranou obyčejné slušnosti či morálky. Časté osobní útoky, polopravdy či dokonce lži, se staly v poslední době módou a to nejen v naší české kotlině. Přesto jsem postrádal aktivní účast investigativních a nezávislých médií, ekonomických či politických analytiků a hlavně tolik vzývané české, moravské a slezské inteligence. Ta se vypařila jak pára nad hrncem a zůstala po ní pouze pachuť jakési pražské kavárny. Když do toho přimícháme roky nepřesná a povětšinou zavádějící výsledky průzkumu veřejného mínění, pak máme povolební dort, ze kterého je všem nějak šouf.
Ukazuje se totiž, že naše stále mladá demokracie nemá pevné kořeny a že nedůvěra ve stát a státní instituce je větší, než si dokážeme představit. A nejde jen o neduživý systém politických stran, ale i o vážnost volených zákonodárných institucí, pohybující se dlouhodobě pod 30-ti procenty důvěry široké veřejnosti. Centrum pro výzkum veřejného mínění nedávno hodnotilo postoj obyvatelstva k politickým stranám. Naprostá většina občanů je vůči politickým stranám kritická a pouze třetina obyvatel věří, že vstupem do politické strany je možné něco změnit či alespoň ovlivnit.
Optikou tohoto výzkumu i dlouhodobě nízké podpory parlamentu opravdu nejde jásat. Povolební kocovina odhalila neduhy v naší parlamentní demokracii. Pak se nelze divit, když voliči neustále hledají jiné alternativy vůči zavedeným demokratickým stranám a našemu establishmentu. Přitom převážně platí: Z louže pod okap. A pokud si přes 70% občanů myslí, že jsou všechny politické strany stejné a že se zajímají o občany pouze v době voleb, je třeba s tím něco dělat. Nejen proto, že tento názor se neopírá o realitu, ale zejména proto, že brání lidem ve vstupu do politiky jako takové. Mimo jiné se to již ukazuje u té nejmladší generace.
Ing. Antonín Seďa